O mně – kdo za tím stojí

jiri-kostinek-personal

 

Jiří Kostínek
Ročník 79, aktuálně žiju v Jablonci nad Nisou

Stručně a formálně:

Vystudoval PF UJEP obor TV a Geo pro střední školy. Téměř deset let působil interně i externě na KTVS PF UJEP. Profesně i v soukromí je všestranný outdoorový atlet, který vášnivě věří v dobrodružství poháněné lidskou silou. Chodec, běžec, bikepacker, mořský kajakář. Přes třicet let se pohybuje přírodou, zajímá ho řízení rizika, funkční vybavení a tréninkový proces pro dobrodružné aktivity. Rád navštěvuje monumentální krajiny, od Sahary po Himálaj, přes Skotského pobřeží po asijský deštný les. Spolupracuje s časopisem Svět outdooru. Pedagogické vzdělání zhodnocuje předáváním zkušeností v rámci tohoto projektu, a také v seakayakové škole.

 

Dlouze, a pro ty co mě opravdu chtějí něco vědět:

Školská zařízení navštěvovaná:

Střední ekonomka (což ve mne utvrdilo názor, že ekonomie byla krásná věda, než ji zkazily peníze, a že tímhle se nikdy živit nebudu)
PF UJEP – obor tělocvik a geografie pro střední školy (tady jsem si definitivně ujasnil, že jsem tzv. přírodňák – tj. běh, lezení, orienťák, pádlování atd ano. – basket, fotbal apod. nikoli. Z geografie ve mně zůstala především láska k papírovým mapám a potřeba alespoň globálně porozumět světu)

Kde ještě jsem se něco naučil:

Už po roce 1989 jsem se stál členem nově se obnovyvšího skautského hnutí. Neb můj dědeček byl skaut poválečný a máma pro změnu skautka z let 68/70, tak sem vlastně nedostal ani jinou šanci. Ve skautu jsem vedl kde co, od družiny, přes oddíl a nakonec i celý letní tábor několik let po sobě, absolvoval celý cyklus interního skautského pedagogického vzdělání – což mě možná později nevědomky nasměrovalo na PF.

Práce vykonávané:

Po fakultě jsem rok ještě měl pocit, že není kam se hrnout a stal jsem se vodáckým (a v zimě běžkařským) instruktorem pro Vodák sport v Brně.

Po roce jsem usoudil, že už mám dost mozolů od pádla a sedačky v kánoi a že je potřeba se taky věnovat nějaké vážnější záležitosti a nastoupil jsem na gympl v Ústí nad Labem. Práce to byla príma, ale za dva roky znovu nastoupila dáma za kterou jsem zaskakoval v době mateřské a tak jsem se přesunul na džob méně prestižní, zato těžší, ale alespoň hůře zaplacený – začal jsem učit na ZŠ Nová – ve třídě se speciálním vzdělávacím programem. (čti udržet na uzdě partu sígrů zde dvou přilehlých spádových děcáků)

Naštěstí bývalí moji učitelé z katedry TV a sportu usoudili, že by se jim hodilo nějaký ucho a hodili mi laso. Nastoupil jsem tedy jako odborný asistent na svoji Alma Mater. Zde jsem začal učit teoretický předmět Dějiny sportu a TV (kupodivu nikomu nevadilo, že jsem druhou aprobací geograf) Naštěstí si mě vzal pod křídla můj bývalý učitel a garant sportů v přírodě Ota Louka a učinil mě svým padawanem.

Začal jsem mu tedy dělat číslo dvě a později i vést kurzy Lezení na stěně, Skalní lezení, Zimní turistika, Vysokohorská turistika, Horolezectví, Zimní Horolezectví, Kurz přežití, Kurz vodní turistiky atd. Což obnášelo cca 10 – 12 týdnů za dva semestry kurzovní výuky. K některým z těchto věcí jsem si taky musel dodělat licence. Po pěti letech se poměry na katedře významně proměnily a tak jsem přešel na externí smlouvu a začal se taky výrazně toulat po světě (Chudej jsem byl stejně, na to jsem byl zvyklej, ale najednou jsem získal výrazně víc času).

Pro katedru jsem nadále učil jeden semestr + nějaké blokové kurzy, ale taky jsem si mohl dovolit odjet do Skotska, trochu pracovat (samozřejmě jako obyčejnej krumpáč a lopata) a trochu se toulat.
Postupem času jsme taky s manžekou založili spolek Venku jako zastřešující organizaci, která provozovala pět let fungující lesní mateřskou školku, kde jsem epizodicky obstarával řemeslíčka s dětičkama (řezání, vyřezávání, broušení, pilování atd.) a elementární tělocvik.

Taky jsem s partou kámošů založil projekt seakayakovaskola.cz – kde občas učím lidi pádlovat na mořském kajaku, soustředím se na ty, co to opravdu chtějí umět a kteří trvají na tréninku „jeden na jednoho“. Pomáhám zájemcům o náročnější expedice s přípravou – naplánovat proudy, přílivy, tábořiště, únikové plány atd.

Akce podniknuté:

Nepočítaně přechodů a čundrů po horách Českých i Slovenských v létě i v zimě, pěšky na běžkách i sněžnicích.

Lezení v létě a v zimě v Tatrách, Alpách, nějaké to lezení v ledu, v létě pískařina u nás na severu a nebo v Ráji

Pobíhání ve větším objemu, sem tam nějaký závod, občas jsem i něco vyhrál. Organizačně jsem vymyslel a zrealizoval několik ročníků UUU – Ústecký Univerzitní Ultramaraton – stovečku po kopcích Středohoří.

Seakayakové výpravy, kterých si docela považuju: Pádlování na Lofotech, solo jižní pobřeží Islandu, Kolem Skotska, solo kolem Isle of Skye, atd.

Větší čundry někde dál: Potulování po Maroku – hory a poušť, Nepál – Runda kolem Anapurny, Údolí Langtang, Helambu trek, Trek do BC Everestu starou britskou přístupovkou. Část Ta Araroa. Část Cape Wrath Trail, Isle of Skye Trail. Cestování a chození po Srí Lance, Thajsku, bikepacking ve Vietnamu, solo bikepacking z Čech do Benátek po Alpe Adria a další zdařilé taškařice.

FAQ / Často kladené dotazy

Jistě, ale v takovém případě bude třeba využít konzultaci e-mailem, abychom se ujistili, že výbava, očekávání a možnosti jsou vyladěné.
Mým cílem je především kvalitní vzdělávání – předávání znalostí, dovedností a zkušeností. Dle mého nejlepšího svědomí a mnohaletých zkušeností to nelze realizovat za víkend. Teprve až od třetího, čtvrtého dne dochází k upevňování a zasazování informací do kontextu.
Pokud vám něco zásadního ve výbavě chybí, pak ano – a můžeme to prokonzultovat v online úředních hodinách. Předpokládám ale, že už nějakou výbavu máte a pak je lepší absolvovat kurz s tím na co jste zvyklí a nové vybavení pořídit uváženě až po akci s nově nabytými zkušenostmi a znalostmi. Jednotlivé položky ultralehké výbavy se totiž navzájem doplňují a fungují jako celek.
Jedná se především o vzdělávací akci, přesto určitá složka výkonu zde přítomná je. Nicméně myslím, že ujít v průběhu celého dne cca 25km středním terénem je v silách i vyloženého nesportovce.
To můžete posoudit pouze vy sami. Platíte mi za zhruba 35let zkušeností v oboru, za všechny chyby které nebudete muset udělat a slepé uličky které nemusíte prošlápnout. Věřím, že investované prostředky se Vám vrátí při nákupu výbavy a při efektivním plánování a provedení Vašich vlastních akcí.
Ano, může se stát, že počasí nebude úplně příznivé. Pokud ale nepůjde o vyloženě katastrofické jevy, nevidím to jako důvod kurz rušit nebo krátit. Naopak, i nepříznivé počasí je možné si se správnou výbavou a nastavením mysli užít a vytěžit ze situace řadu podstatných zkušeností.
Myslím, že ano, obsah kurzu je postaven tak, že pokrývá všechny dovednosti a znalosti potřebné k efektivnímu a bezpečnému trekování a obecně pohybu v přírodě. Nicméně znalost jak snížit váhu batohu může být benefitem v budoucnu, s postupným snižováním kondice, nebo třeba po zranění.
Jiří Kostínek